28.05.2025 - Jak se vyhnout peht interiru auta

Znme to vichni po horkm dni nastoupme do auta a interir pipomn rozplenou troubu. Existuje ale jednoduch cesta, jak tomu jed
... cel lnek
26.05.2025 - Vhody pouvn autoplachty v lt

Letn horka se bl a tak urit stoj za to pipomenout, e autoplachta nen jen zimn zleitost ale e i bhem horkch letnch ms
... cel lnek
22.05.2025 - Jak se vyhnout znehodnocen paliva pi dlouhm stn?

Vdli jste, e pi dlouhm odstaven auta me benzn nebo nafta postupn ztrcet sv vlastnosti? Me dojt k usazovn neistot, s
... cel lnek
06.05.2025 - Nejastj chyby pi jzd na dlnici

Doba vlet je v plnm proudu a dlnice se tak pomalu stvaj nam druhm domovem. Obas se tak kad z ns dopust njak t chybiky
... cel lnek
05.05.2025 - Tipy pro jzdu v kolon

Na silnicch prv zan sezona rznch oprav a omezen a s tm spojench kolon. Mme pro vs pr praktickch tip, jak bhem ekn v
... cel lnek
30.04.2025 - Jak snit spotebu pi kadodennm dojdn?

Kadodenn dojdn do prce nemus vdy znamenat vysok ty za palivo. Sta pr jednoduchch trik a budete jezdit spornji a efek
... cel lnek
16.04.2025 - Jarn drba podvozku

Zima u je sice pry, ale pod autem mon zanechala podnou spou. Posypov sl a pna toti mohou nenpadn zpsobit korozi, kter
... cel lnek
14.04.2025 - Kdy je sprvn as pezout na letn pneumatiky?

Pezouvn pneumatik je kadoron ritul, kter zsadn ovlivuje bezpenost jzdy i ivotnost pneumatik. Vte, kdy a pro je ten spr
... cel lnek
10.04.2025 - Nkup novch pneumatik

Mme tady a jaro a s nm i vmnu pneumatik. A u prv kupujete nov pneumatiky i nikoliv, mme pro vs nkolik jednoduchch tip pr
... cel lnek
02.04.2025 - Sprvn pe o disky

Disky kol nejsou jen estetickou zleitost jejich sprvnou p prodloute jejich ivotnost a zvte bezpenost svho vozu. Pin
... cel lnek
27.03.2025 - Kdy je nejlep as na servis klimatizace?

I kdy klimatizaci v aut asto eme a s prvnmi letnmy vedry, ideln as na jej servis je prv te jet ped nstupem horkc
... cel lnek
20.03.2025 - Jarn doplky do auta

Jaro je tady a s nm pichz ideln as na pehled jarnch autodoplk, kter by ve vaem vozidle urit nemly chybt.


... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem.

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem. Pi zen jsou i nejvce zateny. Pes ti tvrtiny vjem vstupuje do mozku prostednictvm svtelnch paprsk. Ze stnice jsou podnty peneny do zrakovho centra v mozku. Jen tento penos trv asi 0,2 sekundy.

Oko se skld asi ze 7 milion pk a 130 milion tyinek. pky jsou hust shromdny v centru zornho pole, zejmna ve lut skvrn, vyuvan pi podrobnm sledovn okolnch pedmt. Tato st oka vysl do mozku detailn informaci o pozorovanch vcech. Pobl lut skvrny le skvrna slep. Slepou skvrnu tvo na oku nepatrn bod, kterm st do stnice zrakov nerv a vyivujc cvy. V jejm mst je oko skuten slep. Dky tomu, e lovk m oi dv, nevidn v tto oblasti pi pmm pohledu nevnmme. Kad idi je ovem mus mt na zeteli, zejmna pi vjdn do kiovatky. Ono nkdy opomjen otoen hlavy me spolen s A-sloupky zvit zakryt prostor a pehldnut chodce, cyklisty nebo jinho vozidla je vce ne pravdpodobn.

Kadou vteinu na lidsk smysly navc psob doslova pval podnt a informac. Pokud jejich mnostv pevedeme do potaov matematiky dostaneme se k slu kolem 3 000 000 bit (2,86 Mbit) kadou sekundu. Lidsk mozek je pitom schopen za sekundu zpracovat nejvce 16 bit. Ovem ani toto slo nen konen, protoe skuten mnostv zpracovanch a zachycench informac z dopravy zvis na schopnosti koncentrace a pozornosti. Experimentlnm menm rozsahu pozornosti se zjistilo, e zdrav a odpoat lovk je schopen souasn zachytit za 0,1 0,2 sekundy zhruba est podnt. Ale pozor! Za jzdy motorovm vozidlem v zvislosti na rychlosti, podmnkch a sloitosti dopravn situace se tento poet snil na dva a ti podnty!

Na svch cestch se navc kad idi setkv se zrakovmi klamy. Ty jsou vraznj zejmna pi vnmn velikosti a smru, prostoru. V zvislosti na skladb okol tak meme relativn mrn stoupn vnmat jako velmi prudk, zejmna po del jzd klesnm v horskch oblastech. Vnmn prostorovch vztah ovlivuje i rychlost jzdy. Pi vysokch rychlostech nabvaj mn zkuen idii dojmu zuujc se silnice a nemvaj jistotu, zda auto ped nimi stoj nebo jede. Pi rychlosti 100 km/h tvo vse zornho pole pouhch 40. To znamen, e to co se nachz vn tto vsee ji idi neregistruje. Ten kdo si nejrznj optick klamy a zuujc se hel zornho pole neuvdomuje pak me nap. pi pedjdn reagovat nesprvn a mnohdy i velmi rizikov. Tito idii se tla na vz ped nimi, nebo se s uritm zpodnm klon k domnnce, e pro pedjet nemaj dostatek msta.

Vnmn dopravn situace je pak vdy zleitost zcela osobn, poznamenanou jedinenost kadho z ns. Pedstavuje vbr mezi tm, co dopravn situace k vnmn nabz a tm, co idi me, chce a potebuje vnmat. Vybrat sprvn z dopravnho ruchu na kiovatce to nejdleitj bv jin u mn zkuench, citov labilnch, unavench a zkostnch idi ne u idi vyzrlch, zkuench, citov vyrovnanch, odpoatch a klidnch. V kadm ppad to ovem dokazuje dleitost dodrovn zkladnch pravidel a u tch legislativnch (zejm. nejvy dovolen rychlosti), nebo obecn doporuovanch, nap. o bezpen vzdlenosti mezi vozidly.

Kad idi by ml vdt, e jeho odhad vzdlenosti protijedoucho vozidla bv nespolehliv. douc je proto znt alespo piblinou dlku drhy potebnou pro bezpen pedjet, nap. vozidlo jedouc rychlost 30 km/h je pi rychlosti 60 km/h pedjdno po drze 60 m dlouh. Stejn dleit je mt stle na pamti brzdnou drhu, kter je potebn pro zastaven vozidla. Nezapomnejte, e brzdn drha s rychlost vozidla roste, o mokr i zledovatl vozovce nemluv.


Vloeno: 2010-04-14
automobily-nahradnidily.cz