28.05.2025 - Jak se vyhnout peht interiru auta

Znme to vichni po horkm dni nastoupme do auta a interir pipomn rozplenou troubu. Existuje ale jednoduch cesta, jak tomu jed
... cel lnek
26.05.2025 - Vhody pouvn autoplachty v lt

Letn horka se bl a tak urit stoj za to pipomenout, e autoplachta nen jen zimn zleitost ale e i bhem horkch letnch ms
... cel lnek
22.05.2025 - Jak se vyhnout znehodnocen paliva pi dlouhm stn?

Vdli jste, e pi dlouhm odstaven auta me benzn nebo nafta postupn ztrcet sv vlastnosti? Me dojt k usazovn neistot, s
... cel lnek
06.05.2025 - Nejastj chyby pi jzd na dlnici

Doba vlet je v plnm proudu a dlnice se tak pomalu stvaj nam druhm domovem. Obas se tak kad z ns dopust njak t chybiky
... cel lnek
05.05.2025 - Tipy pro jzdu v kolon

Na silnicch prv zan sezona rznch oprav a omezen a s tm spojench kolon. Mme pro vs pr praktickch tip, jak bhem ekn v
... cel lnek
30.04.2025 - Jak snit spotebu pi kadodennm dojdn?

Kadodenn dojdn do prce nemus vdy znamenat vysok ty za palivo. Sta pr jednoduchch trik a budete jezdit spornji a efek
... cel lnek
16.04.2025 - Jarn drba podvozku

Zima u je sice pry, ale pod autem mon zanechala podnou spou. Posypov sl a pna toti mohou nenpadn zpsobit korozi, kter
... cel lnek
14.04.2025 - Kdy je sprvn as pezout na letn pneumatiky?

Pezouvn pneumatik je kadoron ritul, kter zsadn ovlivuje bezpenost jzdy i ivotnost pneumatik. Vte, kdy a pro je ten spr
... cel lnek
10.04.2025 - Nkup novch pneumatik

Mme tady a jaro a s nm i vmnu pneumatik. A u prv kupujete nov pneumatiky i nikoliv, mme pro vs nkolik jednoduchch tip pr
... cel lnek
02.04.2025 - Sprvn pe o disky

Disky kol nejsou jen estetickou zleitost jejich sprvnou p prodloute jejich ivotnost a zvte bezpenost svho vozu. Pin
... cel lnek
27.03.2025 - Kdy je nejlep as na servis klimatizace?

I kdy klimatizaci v aut asto eme a s prvnmi letnmy vedry, ideln as na jej servis je prv te jet ped nstupem horkc
... cel lnek
20.03.2025 - Jarn doplky do auta

Jaro je tady a s nm pichz ideln as na pehled jarnch autodoplk, kter by ve vaem vozidle urit nemly chybt.


... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Pedvdav zpsob jzdy

zen motorovch vozidel se ve stle slcm provozu stv m dl tm vce nronj innost. Vtina zvench nrok a pln odpovdnost je pitom kladena prv na idie vkonn prvek v obsluze vozidla. Pitom prv lidsk faktor m na vznik dopravnch nehod nejvt vliv. Ze vech nejrznjch monost jak zvyovat bezpenost silninho provozu je tou nejjednodu a pro kadho snadno dostupnou cestou zat sm u sebe.

Vichni mme na vzniku nebezpench situac svj vt i men podl. Pokud se naume v provozu sprvn pohybovat, a budeme tuto dovednost dle rozvjet, dojde ke znanmu snen monch rizik a zlepen naeho vnmn vznikajcch situac. Nsledkem toho lze oekvat vrazn snen potu dopravnch nehod, usmrcench i hmotnch kod. Zat meme navc okamit.

Pedvdav zpsob jzdy znamen, e idi pln koncentruje svou pozornost na to co se v dopravn situaci, ve kter se prv pohybuje, me stt pedvd, co nastane. Dky tomu me s pedstihem ovlivovat sv chovn a znanm zpsobem snit riziko vzniku dopravn nehody.

Zkladnm kamenem pedvdavho zpsobu jzdy je vnmn. Zrakovm vnmnm zskv idi informace o dopravn situaci i o situaci vlastnho vozidla. Zrakem tak pejm vtinu podnt. Pro bezpenou jzdu je dleit nejen dobe vidt, ale tak sprvn pochopit to, co vidme. Rychlost zrakovho vjemu me bt ovlivnna adou okolnost stupnm pozornosti, pamt a zkuenost, rozsahem zornho pole, zdravotnm stavem, navou nebo alkoholem a nvykovmi ltkami.

Pro zachovn dobrho vnmn i pi delch jzdch, je dleit dbt na optimln polohu sezen, jzdu prokldat pestvkami a pestvky vyplnit vhodnou innost, kter sniuje navu za volantem fyzick aktivita na erstvm vzduchu, lehk oberstven apod. Nepodceujte vznam bezpenostnch pestvek! Po tyhodinov jzd idi reaguje jen s polovin rychlost, ne s jakou reagoval na stejn podnty pi zahjen jzdy.

Dobu potebnou pro zpracovn podnt je mon zkrtit, pokud ji pijme cvien oko, kter vnm ve dvou odlinch oblastech. Prvn je oblast ostrho vidn, tzv. centrln oblast, ve kter vidme oste a v plnch barvch. Zorn pole v tto oblasti je ovem velmi zk, zpravidla jen nkolik stup. Druhou oblast je tzv. perifern vidn, jeho zorn hel je velmi irok, ale oko v tto oblasti spe dobe zjiuje pohyb, hor je to s detaily i rozlienm barev. Pro idie je ovem i toto pole velmi dleit.

Pokud chce idi dobe vnmat informace z centrln oblasti zornho pole, mus neustle mnit smr pohledu. Nen sprvn upen pozorovat situaci jen zkou st zornho pole ve smru ped vozidlem, ale pohledem proptrvat ve i okol vozovky. Jestlie se zamme jen na jedno msto, me dojt i ke zmn smru jzdy. Oi idie mus bt vdy v pohybu a nesmj dlouho ustrnout na jednom mst. Je nutn sledovat zejmna pohybliv cle, vidt podrobnosti jako je teba pohyb ruky cyklisty, vychylujc se pedn kola pedjdnho vozidla nebo nohy chodce v prhledu pod stojcm autobusem. Lidsk oko navc pracuje jako dic systm a proto vdy jedeme ve smru, do kterho je nasmrovn pohled. Vzpomete si na sv dtstv a jzdu na kole. Pokud se pi jzd ohldnete na kamardy za sebou, automaticky podvdom otote idtky ve smru, kterm se dvte. Proto je dleit hlavn st pohledu udrovat ve sprvnm smru. Na pmch secch to znamen dvat se pmo a orientovat se podle pravho okraje vozovky. Pi jzd v zatkch se dvme vdy po smru prbhu zatky a na prav okraj vozovky.


Vloeno: 2010-04-08
automobily-nahradnidily.cz